Dlouhodobé kojení, šetrný odstav, samoodstav

Rozhodla jsem se, rozepsat na téma dlouhodobé kojení. Pro účely mého pojednání, za dlouhodobé považuji kojení dítěte staršího 2 roky. Tedy nad ten zlatý standart, který se všude zmiňuje. Dle WHO je ideální kojit minimálně 2 roky a déle. Samozřejmostí je, že toto dítě se kojí, ale i jí pestrou stravu, která je mu nabízena několikrát denně - v rámci denních jídel, kulturních a rodinných zvyklostí.

Zdrojem k mému článku jsou osobní zkušenosti, zkušenost laktační poradkyně. Zkušenosti žen v mém okolí. Zkušenosti ostatních laktačních poradkyň se kterými jsem o této problematice mluvila.

Nebudu zde psát o patologických stavech, různých závažných onemocněních matky, dítěte atakdále. K tomu je vždy nutná spolupráce maminka/doktor/rodina/laktační poradce. A správné vyhodnocení rizik a benefitů.

Maminky, které děťátko kojí dva roky, jsou většinou vnitřně nastavené na to, aby ho kojily dál. Jsou na to dokonale připravené, děťátko se umí kojit, kdekoliv, kdykoliv, jakkoliv. Maminčino tělo vyrábí mléko už nějakou dobu, takže to umí skvěle. Tyto maminky i přesto odstavují své děti, ne proto, že by samy chtěly. Ale z těchto nejčastějších důvodů :

• tlak okolí a nedostatek podpory v rodině,

• mýty o dlouhodobém kojení,

• neschopnost představit si pozdější fungování (práce, školka, odloučení - víkend u prarodičů...) spojené s kojením,

• nedostatek informací o dlouhodobém kojení, společenské odmítání.

O těchto důvodech se rozepíšu níže, je tu jeden důvod ve kterém i já, jako laktační poradkyně doporučím kojení ukončit. Ale o tom později.

Tlak okolí

Tlak okolí je v naší společnosti, docela častým jevem. Setkala se s ním opakovaně téměř každá maminka. Jako první věc musím napsat, je třeba si uvědomit, že kojení je intimní věc a nikdo nemá právo kojící maminku obtěžovat nevhodnými komentáři a radami. Ale i tak se to děje.

Často je dlouhodobé kojení spojeno se společným spaním. Někdy i z tohoto důvodu, je tlak na ukončení kojení od partnera maminky. Tato situace je pro maminku nejtěžší. Musí si rozhodnout co opravdu chce, zárověň vše trpělivě vysvětlit partnerovi. Zkusit ve svém rozhodnutí vytrvat, ale nenarušit vztahy. Často se stává, že partner neumí dítě uklidnit, uspat. Tak většinu situací musí řešit máma - kojením. Což je velmi frustrující. Může se stát, že v odstavení vidí východisko ze situace, kdy je vše na jejích bedrech. Ale často to situaci nevyřeší.

Další, kdo může maminku od kojení zrazovat je širší rodina - babičky, tety, kamarádky. Musíme mít na paměti, že starší generace má ke kojení horší vztah. Může se v nich probouzet vlastní bolest z neúspěšného kojení, nebo i traumata z dětství. Většinou to nemyslí špatně. Věří mýtům ohledně dlouhodobého kojení, ke kterým se dostanu hned vzápětí. Důležité je, aby si maminka ujasnila své rozhodnutí, rodině to může zkusit vysvětlit. Pokud není pochopena, vyslyšena - může se maminka uchýlit k informaci, že jí to doporučil pediatr - což správný pediatr určitě udělá.

Mýty o dlouhodobém kojení

• Vždyť už mu/jí to nic nedává. A s tím spojený - když bude pořád pít mléko, nebude jíst stravu, bude mít málo vitamínů, bílkovin,..dosaďte si. Mateřské méko po celou dobu obsahuje celé spektrum výživných látek, živých buněk, imunitních buněk, protilátek, vitaminů, probiotik, a dalších prospěšných látek. Mateřské mléko je superpotravina. Dlouhodobé kojení je vklad do zdraví Vašeho dítěte. Mateřské mléko je proměnlivé dle potřeb děťátka.

• Bude rozmazlené/nebude umět spát samo, bude na mamince závislé. Kojení je přirozená věc, která dlouhou dobu byla nezbytná pro přežití. Kojením se nedá rozmazlit. Spaní osamotě se nedá naučit. Spaní o samotě sa dá vynutit/zvyknout a nesouvisí s kojením. Dítě je na matce závislé od přírody a je to tak v pořádku. Pokud mu to umožníme, vyroste z něj naopak silný, nezávislý jedinec.

• Bude mít zubní kaz. Křivé zuby. Látky obsažené v mateřském mléce zabraňují růstu patogenního streptokoka v dutině ústní. Pomáhají udržet zdravou mikroflóru v dutině ústní. Zabraňuje tedy vzniku zubního kazu. Kojení nezpůsobuje křivý růst zubů, narozdíl od dudlíků a saviček.

• A jak to jako budete dělat až půjdeš do práce. To se od něj nemůžeš hnout na krok.Udlouhodobého kojení, už neplatí některé věci, které platí u kojení malých miminek. Ze zkušeností vím, že kojení naopak usnadňuje nástup do práce a školky. Pomáhá dítěti zvládnout stres a přechodové situace.Kojené děti bez problémů vydrží přes noc ( i více) s opatrovatelem. Poté se ,bez problémů, ke kojenívrátí. V tomto případě si maminka zachová laktaci. A neměla by mít ani problémy s prsy. Maminky vypověděly, že neodstříkávají mléko - nic. Tělo už je zvyklé a vytváří mléko dle potřeby.

Maminky často kojení ukončí, protože o dlouhodobém kojení je málo informací. Chybí sdílení pocitů s jinými ženami. Společnost dokáže být ke kojení velmi vyhraněná. Od nelibých pohledů při kojení mimo domov. Pokud kojíte miminko - jéé, pokud kojíte batole - fuj. Přes nevyžádané rady, komentáře a posty na sociálních sítích. Setkala jsem se s názory, které jsou daleko za hranicí slušného chování. Že kojení je nechutné, maminka se tím ukájí, miminko se tím ukájí, že miminku ubližuje atd.. Schválně sem napsala ty z nejhorších, které jsem za ty léta, co se zabývám, kojením slyšela.

Někdy maminka kojení ukončí z prosté únavy. Paličaté batole dokáže vyžadovat kojení velmi často a dlouho. Uspává se dlouho a tráví dlouhé hodiny na prsu.Tatínkové si někdy myslí, že když nemohou kojit musí hodně situací vždy řešit žena. Ale děti, nejsou

hloupé. Ví, že táta nekojí. Tak to po něm nechtějí a muž si ,pokud chce, najde jiné způsoby jak dítě uspat, uklidnit.

Výhody dlouhodobého kojení

• Zdraví. Mateřské mléko je nejlepší superpotravina pro Vaše dítě. V kombinaci s vyváženou stravou dostává dítě vklad na celý život. Chrání před civilizačními chorobami v dospělosti (obezita, DM,...). Pomáhá udržet zdraví dutiny ústní. Posiluje a předává imunitu. Je prevencí alergií.

• Psychika. Kojení pomáhá zvládnout jakýkoliv stres, přechodové situace, silné emoce. Kojení je přirozený mechanismus. Kojení buduje a upevňuje vztahovou vazbu. Kojení pomáhá mamince zvládnout stres, na chvilku se zastavit.

• Vývoj řeči. Sáním se posilují hluboké obličejové svaly, které jsou důležité při správném vyslovování hlásek. Spolu s dalšími faktory může předcházet vadám ve vývoji řeči.

• Nemoc, náhlá situace, hospitalizace. Kojení pomáhá zvládat náročné situace. Podporuje hojení, imunitní reakci. Při průjmu je MM nejlepší rehydratační roztok. Dodává tělu potřebné protilátky. Je obvyklé, že nemocné dítě opět zvyšuje intenzitu kojení. Nemělo by mu v tom být bráněno. Setkala jsem se i s komentáři ke kojení typu - Vidíš, stejně je nemocný, tak to ho kojení nechrání. Kojení nemůže stoprocentně zabránit onemocnění. Běžné nemoci dětí jsou důležité a žádoucí. Kojení může zmírnit průběh, usnadnit rekonvalescenci, snížit četnost a závažnost onemocnění.

Zde uvedu dva osobní příklady, které mě doslova nechali užasnout nad mocí mateřského mléka. Dcera měla virový zánět kyčle se středně velkým výpotkem. Už jsem ji asi 3 měsíce nekojila - bylo jí okolo 5ti let. Nasadila jsem léčbu dle doktora (nurofen, plus dodržovala absolutní zákaz pohybu). Zeptala jsem se jí, jestli by nechtěla nakojit (kojila jsem její sestru). Dvakrát jsem jí nakojila. Po dvou dnech měla výpotek zcela vstřebaný, bolest byla pryč. Vím, že to mohla být náhoda a tato zkušenost je zcela nepřenosná. Byla jsem moc ráda, někdy se výpotek vstřebává klidně i celé týdny, měsíce. Druhým příkladem byly plané neštovice u mé straší dcery (6 let), mladší dcera měla v té době rok a půl. Upozorňuji, že spíme s oběma dcerami v jedné posteli. Děti se spolu koupou ve vaně. Druhá dcera kojená - neštovice nedostala. Zase vím, že tato zkušenost je nepřenosná a může to být náhoda.

• Kojením podporuji další maminky v kojení. Tím, že mě vidí. Tím, že nekupuji umělá mléka a nepodporuji koncerny, které je vyrábí. Tyto a hlavně jejich agresivní reklama jsou z části zodpovědné za to že se kojí málo, krátce, některé ženy se mohou za kojení stydět atakdále. Zkrátka, že se ta nejpřirozenější věc stala tak obtížnou pro mnoho maminek.

• Pokud mě vidí moje dcery kojit, vím že pravděpodobně budou kojit své děti a ty možná i ty své. Takové poselství generacím.

• Pokud kojím na veřejnosti, opět podporuji ostatní ženy v rozhodnutí kojit. Nikdy nevíte komu pomůžete se studem, koho inspirujete.

• Ekologie. Kojením nevytvářím odpad, nespotřebovávám.

Jak tedy na dlouhodobé kojení?

Být si jistá svým rozhodnutím. Vědět, že dělám správně. Hledat informace, pokud pochybuji. Sdílet své obavy s ostatními kojícími ženami. Mít na paměti, že pokud někdo hejtuje kojení, má sám pravděpodobně nějaké potlačené trauma. Nemá to se mnou ani s mým dítětem nic společného. Pokud je okolí pro maminku natolik stresující, lze kojit i tak že o tom nikdo nemusí vědět, protože kojení staršího dítěte se dá oddálit - nechat na doma, do auta, odejít z místnosti. Na veřejnosti často maminky kojí v nosítku, kde se lze pěkně schovat.

Kojení staršího dítěte je vztah a některé věci se zde zcela obrací. Takže, je vhodné omezovat četnosti, délku kojení. Maminka si musí nastavit své hranice, tak aby jí to bylo příjemné a tedy dlouhodobě udržitelné. Opět upozorňuji, že tohle platí pro dlouhodobé kojení dítěte staršího dva roky. Čím je dítě starší, tím lépe s ním jde dělat domluvy. Věk od 2 - 3 let plus mínus může být náročný, protože batolata bývají umíněná. Často se kojí z nudy, maminku si nárokují několikrát za hodinu, loví ve výstřihu kde a kdy se jim zamane. Někdy to maminkám nevadí, pak je to v pořádku. Někdy si to potřebují upravit podle sebe. Tam je každá rada drahá, jde kojení oddálit - nabídnout něco jiného svačinu, pití, pomazlení.

Domluvit se, že se nakojí až přijedem domů, až půjde spinkat a podobně. Tyto domluvy, se dají stanovovat i dlouhodobě a dítě si na ně zpravidla zvykne. Maminka, která vstává brzy do práce může zatrhnout kojení v noci. Návod na to jak to šetrně omezit kojení uvedu v povídání o odstavu. Hlavní je, aby se máma cítila dobře, kojení ji nestresovalo. Tím pádem může kojit dlouhé roky.

Postupně s věkem se omezuje i četnost kojení. Poslední kojení, které ve většině případů zůstává je kojení večer - na dobrou noc. Ale, protože kojení je dynamický děj - s nemocí, stresem se to zase může měnit.

Odstav a samoodstav, omezení kojení.

Kdy neodstavovat ? - když nás tlačí okolí, když si nejsem jistá, věřím mýtům, mám nedostatek informací, těhotenství. V tuto chvíli je dobré neodstavit, ale dle potřeby omezit.

Kdy ano ? Jednoduše, pokud to tak já chci.

Nyní se rozepíšu o stigmatizované a bolavé, ale normální věci. Tyto pocity jsem slyšela od více žen z jejich osobní zkušenosti. O tomto se skoro nikde nemluví. Podle mě je to důležité. Někdy popisují maminky že u kojení staršího dítěte cítili pocity hluboké nechuti, odporu, až agrese směrem k děťátku. Mohly i souviset s pocity oběti (já se obětuji - kojím). Tady je důležité uvědomění - já dělám přesně to co chci, můžu to změnit- kojím. Někdy byly tyto pocity tak silné, že by mohly i poškodit vztah s dítětem. Tady i já - jako laktačni poradkyně navrhuji kojení ukončit šetrným odstavem.

Jak šetrně odstavit, nebo šetrně omezit kojení?

Co nedoporučuji - opouštět dítě, lhát dítěti, svalovat to na někoho jiného - necháme mléko miminku, svalovat to na dítě - jsi už dost velký,... natírat, svazovat prsa atp..

Co doporučuji ?

První a nejdůležitější věcí, je ujasnit si, že to tak chci. Já - máma. Je to moje rozhodnutí. Konečné a definitivní - u odstavu. U omezování kojení jsou otevřená vrátka.

Zvědomit si všechny situace, které jsem až doposud řešila kojením (uspávání, bolístky,

uklidnění,...) a připravit si plány, jak bych je mohla řešit bez toho.

Říct děťátku pravdu. Jednoduše, pravdivě a laskavě. Už ti nechci dávat mlíčko, není mi to

příjemné. Už ti nechci dávat mléko, necítím se, že to zvládnu, když teď budeme mít brášku.

Nebagatelizovat to. Vždyť ti místo toho dám mlíko od kravičky, to je skoro stejné. O nic nejde. Jde! Je to opravdu jedna z největších ztrát v jeho dosavadním životě. Říct třeba - vím, že je to pro tebe hodně těžké, budu tu s tebou a zvládneme to spolu.

Ujistit děťátko. O tom že ho milujete, že je to pro Vás těžké a že jste tu pro něj.

Být s děťátkem a přijmout co vše přijde s otevřenou náručí - vztek, vztek proti mamince, sobě. Pláč, noční buzení, noční pláč. Odmítání mámy. Být tam s ním a přijímat emoce. Ujistit děťátko, že je to v pořádku, takto cítít a prožívat.

Kojení, zvláště to večerní, lze nahradit rituálem, pohádkou, mazlením. Já dávala dceři zlatý

prášek. Nahřála jsem si ruce třením o sebe a pak jí je dala na bříško, na čelíčko. U toho jsem jí říkala že zlatý prášek ji bude hřát v tělíčku a odvede všechno špatné pryč.

Stát si za svým. Své rozhodnutí neměnit. Nemást dítě. Když bude plakat nepovolit. Zbytečně to děťátko mate a odnímá důležitost sděleného.

Nakonec se zamyslím, jestli existuje samoodstav. Jestli existuje zlatá meta. Kdy Vám dítě řekne - mami, já už nechci mléko. Nebo samo ztratí zájem. Nejsem si jistá. Je to velmi diskutabilní a každý příběh jeoriginální, velmi dojemný. Vypovídá o velkém vzathu mezi matkou a dítětem. Nikdy nemůžeme s jistotou říct, že došlo k samoodstavu, protože dlouhodobé kojení je plné kompromisů nastavování hranic, vyhovění potřebám. Je to o tom být flexibilní, nenechat se uhnat. Je to o tom, jak se z ustrašené rodičky vyvine sebevědomá matka, která má vedle sebe sebevědomou bytost - své dítě. Se kterým šla kus cesty

spolu s kojením.

Odstavené velké dítě si kojení bude pamatovat celý život. Moje dcera si pamatuje chuť a vůni. Mohla jsem jí kojit déle, určitě by chtěla. Ale v té době jsem kojila miminko a bylo mi to

nepříjemné. Zažila jsem pocity o kterých jsem psala výše. Sice ne tak intenzivní, ale byly tam. Dcera to určitě věděla, vycítila, tak ztrácela o kojení zájem. Byl to samoodstav, nebo moje pocity způsobily, že to dcera vzdala?

Bylo to krásné. Jedno z nejkrásnějších období mého života. Nyní kojím druhou dceru jsou jí tři roky. A je přesně to urputné, tvrdohlavé batole se kterým vedu diskuze na to kdy a jak. A často se mi s tím chce praštit. Zvláště večer, kdy už hodinu a půl kojím a ona nespí. Ale věřím, že to stojí za to. Dokážu si říct, co potřebuji. Nestanovuji si žádné mety, typu - kojím do čtyř let a konec. Prostě žiju život se svým dítětem. Dny nejsou stejné, někdy je to těžké. Chci aby se o tom vědělo. Chci podpořit ostatní matky, které neví že je to přirozené. Že dlouhodobé kojení není jen růžové a že je normální si na to zanadávat. A že máma chce vyslechnout, podpořit a ne slyšet - No tak ho odstav, vždyť už je dost velkej.(:;